Jdi na obsah Jdi na menu
 


Původ karate se datuje daleko do minulosti, před více než tisíci lety. Když byl Daruma v klášteře Šao - lin v Číně, učil své žáky metodám rozvoje vytrvalosti a fyzické síly nezbytným k tomu, aby mohli snášet kázeň, jež byla součástí jejich náboženství. Fyzická tréninková metoda se dále rozvíjela a přizpůsobovala, až se stala tím, co dnes nazýváme šaolinskou metodou boje. Toto bojové umění bylo přeneseno na Okinawu a smísilo se s domácí ostrovní bojovou technikou. Vládce dávné Okinawy a pozdější feudální pán Kagošimy, nejjižnějšího výběžku ostrova Kjúšú v Japonsku, zakázal používání zbraní. To vedlo k rozvoji boje "prázdnou rukou" i k rozvoji sebeobranných technik. Toto bojové umění se díky svému čínskému původu nazývalo karate a psalo se ve znacích doslovně vyjadřujících "čínská ruka". Moderní mistr tohoto umění Gičin Funakoši, který zemřel v roce 1957 ve věku 88 let, změnil tyto znaky tak, že doslovně znamenaly "prázdná ruka". Funakoši však zvolil tyto znaky i pro jejich význam v zenbudhistické filozofii: "stát se prázdným". Pro mistra bylo karate bojovým uměním, ale bylo také prostředkem tvorby charakteru. Napsal: "Jako lesklý povrch zrcadla odráží vše, co je před ním, a jako se tichým údolím nese i slabý zvuk, tak musí žák karate vyprázdnit ze své mysli sobectví a zkaženost při úsilí vhodně reagovat na cokoli, s čím se může střetnout. Toto je význam kara, neboli "prázdný" v karate." 

 

                                                                                       zdroj: Masatoši Nakajama

                                                                                                                                Dynamické karate

 

Fotoalbum

Sladké karate

Datum: 16. 3. 2011
Fotografií: 45
Složek: 1